Levné maso? Za 60 korun buď někoho okrádám, nebo je to šunt, říká farmář

/ROZHOVOR/ Dobré hovězí za sto padesát korun? Vepřové za šedesát? Podle farmáře Václava Osičky, který chová na farmě Doubravský dvůr u Červenky na Olomoucku 300 kusů holštýnského skotu, což je speciální skot na výrobu mléka, by se měl spotřebitel důsledně zajímat o to, co kupuje a jí.

„Naši předci dali většinu svého času na to, aby se uživili a oblékli. Dnes musíme na jídlo obětovat jen malou část mzdy, tedy našeho „prodaného času“, který máme, když nespíme. Je potřeba se bavit o tom, jak je možné, že umíme udělat potraviny tak levně. A pokud by někdo chtěl, aby prase, které jí, před tím žilo venku a rylo v hlíně, je ochoten za to zaplatit?“ poukazoval zkušený farmář, který uvažuje, že v dohledné době nabídne zákazníkům čerstvé telecí maso ze svého chovu.

Je zájem o čerstvé hovězí maso přímo od farmáře?
Ano, je skupina spotřebitelů, která se po takovém mase shání. Vloni jsme testovali poptávku a odezva byla.

Ale větší část lidí jde do supermarketu a spokojí se s „masem v akci“, nejlépe v akci za pár desítek korun, nebo ne?
Je potřeba apelovat na lidi, aby si ověřovali původ. Jeli na farmu, kde to znají. Obecně by se měli lidé více zajímat o to, co kupují a jí. Základem je, aby lidé pochopili, že za 60 korun (kilogram masa na pultě v obchodě) není možné prase odchovat. Takže, když si ho koupím, někde musí být chyba: buďto někoho okrádám a neohodnotím jeho práci nebo je to šunt, který má vadu.

Sice narůstá počet spotřebitelů, kteří se rozhodují podle kvality, ale je stále velká skupina těch, kteří nakupují výhradně podle ceny. Jak to vidíte?
Rozhodující je stále cena. A dá se to pochopit, ale je třeba mít trochu reálné představy o ceně toho, co kupuji a chápat souvislosti. Za 45 korun téměř jistě nekoupíme maso ani průměrné kvality. Za 90 korun máme současnou realitu vepřového boku, ovšem za podmínek, že jsou prasata chovaná v průmyslových podmínkách chovu. Tato prasata se mají dobře, jsou zdravá, výborně rostou, mají kvalitní směs z obilí a ze sóji, v plastových kotcích mají pověšený řetěz na hraní.

Mají řízenou ventilaci, rozměry kotců v souladu s požadavky na pohodu zvířat, v zimě se jim topí…, nikdy ve svém životě nebyla léčená antibiotiky ani hormony. Nikdy ale neryla v zemi a nikdy neviděla slunce, nemají téměř žádný prostor k volnému pohybu… Taková prasata se u nás běžně chovají, je to realita. Když je někomu zle z pohledu na záběry z takového chovu a kritizuje tento způsob chovu, kolik je ochotný zaplatit za produkty z chovu podle jeho představ?

Jaké jsou ceny v živé váze?
Zemědělský podnik v Července, který se specializuje na chov prasat, prodával v roce 1995 prasata v živém za 32,60 Kč, v roce 2000 za 34,60 Kč a v roce 2018 za 26,70 Kč. Připadá nám to normální vzhledem k nárůstu všech nákladů? Můžeme očekávat, že chov bude investovat do ekologie, do pohody zvířat?

Potraviny bychom chtěli mít ideálně zadarmo, ale od farmářů očekáváme zázraky…
Jako spotřebitelé si neuvědomujeme, že za potraviny vynakládáme velmi málo. Částečně to kompenzují dotace, a částečně to nesou na bedrech zemědělci, jejichž práce je mizerně ohodnocená. Vynakládáme za potraviny peníze neadekvátní tomu, za kolik se potraviny vyrobí. A už vůbec není v těchto cenách prostor pro výrobu potravin v podmínkách, jaké bychom si pro výrobu potravin přáli. Lidé sice mají představu, že by zvířata měla mít komfort, pohodu, přístup k trávě, ale pak by některé produkty stály možná pětkrát, možná desetkrát tolik.

Debata začíná u toho, jak je možné, že umíme potraviny udělat tak levně. Je to díky stále intenzivnějšímu způsobu chovu zvířat (velké farmy, málo pracovníků), díky intenzivnější rostlinné výrobě – hnojení, pesticidy, výkonné stroje, málo lidí. Na takovou diskusi, ale společnost pravděpodobně není připravena. Znamenalo by to totiž, že bychom se bavili o tom, že potraviny nás prostě budou víc stát. Naše zemědělství nejvíce ovlivníme jako spotřebitelé tím, co a za kolik jsme ochotni koupit!

Jaké máte plány, pokud jde o výrobu masa?
V létě bychom chtěli nabídnout zkusmo čerstvé telecí maso, zatím na základě spolupráce s nějakými blízkými jatkami. Pokud se bude dařit, chtěli bychom vlastní bourárnu a případně i porážku. Ale to určitě není debata pro letošní rok.

https://www.denik.cz/ekonomika/levne-maso-za-60-kc-bud-nekoho-okradam-nebo-je-to-sunt-20190205.html 


Víte že ....

Prasnice je schopna každý rok vychovat více ne 30 selat a v jednom vrhu jich bývá mezi 10-16 selaty. Prasnice dá každý rok více než 2 vrhy. Výrobní cyklus od inseminace prasnice až po prodej z toho narozeného zvířete trvá 9 měsíců?

Created 2014 www.vyroba-stranek.cz - Virtuální prohlídky - all4U agency s.r.o. - recepty