České maso je bez hormonů a antibiotik!

Je zajímavé, jak těžko se vyvracejí některá naprosto absurdní tvrzení, která mezi veřejností kolují. Bohužel se tyto nesmysly týkají i masa a některých nežádoucích látek, které se v nich mají vyskytovat. Svaz chovatelů prasat z.s. se zaručuje za nezávadnost českého vepřového masa. Jak je na tom maso ze zahraničí je otázkou. Faktem je, že se více jak 50% vepřového dováží a to ze zemí, kde je míra používání antibiotik poměrně vysoká…

Každý český chovatel prasat vám jistě potvrdí, jak přísné jsou podmínky k provozování chovu samotného. Každé zvíře musí být pod veterinárním dozorem, a chovatel musí evidovat podání všech léčiv. Kromě toho je kontrolováno v jakých podmínkách jsou prasata ustájena, zda mají dostatek prostoru, a je dodržování welfare (neboli pohoda zvířat v obecné rovině představuje stav fyzického i psychického zdraví). Prasatům jsou tak k dispozici nejrůznější hračky k rozptýlení či drbadla.

Vrátíme-li se k nežádoucím látkám, které by mohlo maso obsahovat: jedná se například o stopy po použití antibiotik, pokud byla zvířeti podána. A v případě, že byla zvířata léčena, musí chovatel dodržet přesně daný čas, za který se veškerý obsah léčiva z těla zvířete vyloučí.

Dozorové orgány sledují suroviny i potraviny a  rezidua, jinak řečeno zbytky po používaných veterinárních léčivech, v nich opravdu nenacházejí. Povolené limity jsou velmi nízké a sporadické počty záchytů na hranici detekovatelnosti potvrzují, že odborný dozor spolehlivě funguje.

Je však stále třeba upozorňovat, že léčiva, tedy zejména antibiotika, ale i hormonální látky, může předepisovat pouze veterinární lékař.

Zajímavý je i celoevropský trend snižování množství používaných antibiotik. Obecně lze říci, že se v nejvyšší míře používají v jižních státech, jako je Španělsko, Itálie či Kypr. Nejméně se používají naopak v severských státech, kdy jde příkladem Norsko nebo Švédsko. Česká republika tento trend následuje a můžeme se pochlubit nižší spotřebou, než je tomu v Německu, Polsku či Belgie, což jsou země, odkud je k nám maso dováženo nejčastěji.

Případy, kdy se používají antibiotika, jsou jen ty, kde došlo bezprostředně k nějaké infekci – ve velkochovech se v některých případech používají sice plošně, ale pouze jednorázově při odstavu, kdy jsou selátka k nemocem nejnáchylnější. Tedy ve velice raném věku zvířete.

Co se týká hormonů – s jistotou můžeme vyloučit, že jsou používána k urychlení růstu zvířat. Za velmi efektivním a rychlým nárůstem váhy stojí šlechtění zvířat a dokonale vyvážené krmení. Už dávno je pryč doba, kdy byla prasat krmena zbytky. Dnes je běžně skladba krmiva předmětem detailních analýz vědeckých výzkumů.

Dalším místem, kde jsou zvířata kontrolována, jsou jatka. Zde je vždy přítomen veterinární lékař, který každé poražené zvíře prohlédne (každý kus je označen razítkem). Podobně jsou kontrolovány i vnitřnosti a další části zvířat. Opomenout nemůžeme ani samotnou svalovinu, která je namátkově kontrolována detailním laboratorním rozborem.

„To, že je tento dozor nekompromisní, potvrzuje fakt, že v českém vepřovém mase, nebyla doposud nalezena žádná zakázaná látka, jako jsou antibiotika, hormony nebo dioxiny. Veškeré předpisy a nařízení, které musejí naši chovatelé dodržet jsou nejen velmi náročné, ale navíc finančně nákladné. Ocenit tuto snahu může každý z nás tím, že si vybere maso pocházející právě z tuzemského chovu,“ uvedl Ing. Josef Luka, předseda Svazu chovatelů prasat z.s.

Slova předsedy Luky potvrzují i čísla z roku 2015, ze kterých vyplývá, že bylo vyšetřeno 53.665 tuzemských zvířat, u nichž byl zaznamenán výskyt nežádoucích látek u 2,83 procenta. Po podrobném vyšetření vzorků se ukázalo, že pouze 0,19% obsahovaly nadlimitní hodnoty. V případě kontrol u potravin živočišného původu byly výsledky ještě lepší. Při kontrolách nebyl na pultech nalezen žádná potravina nebo maso, které by obsahovalo antibiotika nebo jiné podobné látky.

Proto lze bez obav říci, že maso pocházející od českých chovatelů je skutečně bezpečné a kvalitní.

Stejný postup kontrol by měl být shodný napříč celou Evropskou unií, ale zjevně tomu tak není. Příkladem může být aféra, kdy byly zjištěny obsahy dioxinů a fibronilu, u masa dováženého z Německa či Belgie, obsahy antibiotik u masa pocházejícího z Polska. Podobných případů již byla celá řada. Je tedy otázkou, jako je maso a ostatní živočišné produkty kontrolovány právě v zemích EU, když se takto kontaminované potraviny z dovozu na pultech obchodů objevily. Naši veterináři nemohou znovu kontrolovat maso, které již kontrolováno v rámci EU bylo.

Uvidíte-li balíček masa, kde je napsáno: „neobsahuje hormony nebo antibiotika“, jedná se o zavádějící informaci na hranici etiky. Je to pouhý marketingový tah, neboť žádné maso nesmí obsahovat antibiotika, hormony nebo jiné nežádoucí látky.

Sázkou na jistotu je v tomto případě, čtení etikem a vybírat maso v tuzemska. Získáte jistotu bezpečné potraviny!

-japa-


Víte že ....

Vepřové maso v některých partiích obsahuje jen 1,2% tuku, což je obdobné jako u masa drůbežího. V česku ročně vyrobíme 358 tisíc tun vepřového masa a sníme ho 575 tis. tun. To znamená, že pro zabezpečení dostatku je ročně třeba 40% masa dovézt. Prase je schopno růst až rychlostí 1,5 kg za den?

Created 2014 www.vyroba-stranek.cz - Virtuální prohlídky - all4U agency s.r.o. - recepty